Kolumbijske putovani
January 28, 2007 on 2:30 am | In Kolumbie |512.-539. Den (30.12.2006 - 27.1.2007)
Protoze jsme s nasim zpravodajstvim z cest ve zpozdeni, hlasime se aspon s kratkou zpravou z Kolumbie
Prileteli jsme sem lonsky predposledni den z Limy a v Pereire se potkali s Luccinym bratrancem Jenou, jeho kolumbijskou pritelkyni Francy a jeji velkou rodinou. Stravili jsme u nich tyden a nakoukli tak do kolumbijskeho zpusobu zivota. Silvestr byl v kruhu rodinnem a o zazitky nebyla nouze! Konala se praseci zabijacka, ale naprosto jina nez v Cechach.
Prasatko cekalo privazane ke stromu, aby se nezabehlo, a rano prisel pan v ruce s necim, co pripominalo sroubovak, ale byl to pry reznik. Prase timto naradim pichl primo do srdce (bez omraceni). Krasne se trefil, ale prislo nam to trosku morbidni.. Pak se v chvoji opalily chlupy a nasledovalo otevreni prasete. Krev se z nej vybrala hrnkem.
No a pak zaclo porcovani a pekne jsme se po argentinskem a chilskem hovezim nadlabli veprovym
smazenym nad ohnem (tzv. chicharon) se smazenyma bananama. Bohuzel jitrnice a tlacenka nebyly, ale ty si dame doma
Cele te akci prihlizelo spousta znamych, sousedu a pribuznych. Ti zustali nebo se obmenovali po cely den. A velice dulezitym elementem byla samozrejme hlasita hudba. Jakmile prestala hrat, uz se o ni reznik hlasil. Moc se nam libi, ze tu jeden styl hudby poslouchaji vsechny generace - deti, rodice i prarodice.
K novorocnimu pripitku nas tak bylo minimalne tricet. Kazdy dostal 12 hroznu a s kazdym snezenym si mel prat jedno prani. To byla fuska
Nekdo taky vzal kufr a bezel s nim kolem domu, pry aby se v pristim roce dobre cestovalo.
Prvni novorocni tyden jsme si pak uzivali vydobytku civilizace, jako je pracka, televize,… Leo taky chodil kazdy den na rehabilitace s ramenem do kliniky pro ¨middle class¨(rameno se moc dobre uzdravilo:) a Lucka tam navstivila zubare.
Nasledoval dvoudenni vylet za mesto na chatu La Pastora. Prochazeli jsme mlznym pralesem, koukali na nekolikametrove kapradiny, videli jsme spoustu barevnych ptaku a taky kolibrika, vodopady a Leo zkousel rybarit. Prirodu tam maji uzasnou. A cestou zpet jsme se dokonce svezli tradicnim barevnym autobusem ¨chiva¨. Skoda, ze jsme se nemohli zdrzet dele.
Aby krve nebylo malo a my opet zazili neco noveho, museli jsme totiz na kohouti zapasy. To byl opravdu nevsedni zazitek! Kohoutci, peri vyskubane odspodu skoro do pul tela, na nohou prilepene umele ostrohy. Pridane ostruhy do sebe umne zabodavali a ten, co prohral, to vetsinou zaplatil zivotem. Souperi se vybirali podle gramaze. Ukolem kazdeho vlastnika kohouta bylo sehnat co nejvice penez na jeho sverence. Jena si dokonce vsadil, ale bohuzel ne na toho spravneho favorita
Ovsem zazitek zivotni teprve nasledoval v nedeli - byci korida! Udalost patrici k oslavam noveho roku a take obrovska udalost spolecenska, hlavne pro lidi z high a middle class. Vsichni se pekne vyoblikaji (i kdyz to Kolumbijci vlastne pri kazde prilezitosti;), nasadi klobouky, nakoupi kozene bandasky s michanym rumem nebo lahvicky palenky z cukrove trtiny s anyzem.
A muze se zacit! Sest byku, pro kazdeho toreadora dva. Vsichni meli prijit o zivot, ale aspon tomu poslednimu dav daroval zivot. Prvni byk tak strasne krvacel, ze se Lucce zvedal zaludek a myslela, ze to zabali. Pochopili jsme, proc se u tohoto pije rum a palenka! Ostatni byci uz meli smrt mene krvavou…
Pak jsme chvili stravili v Bogote a vsichni krome Lea jsme meli zaludecni problemy. Leo rika, ze on neni indikator kvality a nejspis to bude pravda. Mozna to bylo tim, ze Bogota je docela vysoko (2600 m n.m.) a mozna mnozstvim vypiteho piva!:)
Navstivili jsme uzasne muzeum zlata a muzeum mistniho umelce Botera, ktery ztvarnuje pouze plnostihle postavy a boubelate predmety. V jeho podani i kytara muze byt tlusta
Nejzajimavejsi vsak bylo potkat Cecha zijiciho v Bogote. S nim jsme vypili tolik tech piv a dozvedeli se spoustu kolumbijskych zajimavosti.
Nasledovaly vylety k lagune Guatavita, do ktere pry mistni indiani obetavovali svym bohum spoustu zlata, a nikdo jej odtamtud nemuze dostat (tzv. mytus El Dorado), a do solne katedraly v Zipaguira. Ta je vystavena v podzemi v solnem dole a je obrovska.
Skoda, ze obe mista uz jsou hodne turisticka…. Jo, turisti uz zjistili, ze Kolumbie neni tak nebezpecna, jak se rika, a zacinaji sem vice a vice jezdit. Mistni zase zjistili, ze sem jezdi vice turistu a zavedli dvoji vstupne (pro mistni a pro cizince)…..
Presunuli jsme se ke karibskemu pobrezi a uzili si trochu plazi v okoli mesta Santa Marta. Oblibili jsme si jednu restauraci s rybami a taky objevili mistni jidlo ¨ceviche¨ - neco jako krevetovy salat. Moc dobry!
Navstivili jsme dzungli v narodnim parku Tayrona, ktery ma taky krasne ale vetsinou nebezpecne plaze s obrovskyma vlnama. Nastesti jsou tam i male zalivy, kde se da koupat
Sebemensi trekovani v mistnim vedru je totiz na zabiti! Potkali jsme spoustu velkych modrych motylu a dokonce opice.
A ted jsme ve meste Cartagena. Maji tu krasne kolonialni centrum a od nas z hostelu se do nej jde pres park, kde je spousta veverek, jesteru, dokonce malinke opicky a pry i lenochodi.
Asi 50km odtud jsme si zajeli na bahenni koupel primo v sopce Volcan del Totumo. Je to srandovni 15m vysoka sopecka, ktera chrli bahno a na jejim vrcholu je vybudovany bazenek
Moc nam to tam sluselo
Premysleli jsme, jak se dostat do Panamy. Pres Darien Gap nevede zadna silnice, tak jedine letadlo nebo lod. Puvodne jsme si planovali cestu nejakou jachtou se zastavkami na ostrovech San Blas, ale zrovna ted jachty pry nejezdi, protoze na mori hodne fouka vitr…
Nastesti jsme potkali dva cestovatele, kteri zrovna z Panamy prijeli a poradili nam cestu z mesta Turbo trajektem do kolumbijskeho primorskeho letoviska Capurgana (budeme mit zastavku v Darien Gapu;), odtamtud dalsi lod do panamskeho Puerto Obaldia a pak to do Panama City budeme muset preletet, protoze tam opet nevede silnice….
A jeste par kolumbijskych postrehu:
Zijou tu 4 mil gueril (ze 40 mil. obyvatel), ale nastesti jsme zadnou nepotkali. Kolumbie se vyjima na prvnim miste ve vyrobenem mnozstvi kokainu a pak taky nejspis v poctu plastickych operaci. Tolik silikonovych prsou jako tady jsme jeste nikde nevideli! Je tu pry zvykem dat dceri k 15. narozeninam penize na zlepseni vzhledu. Narodnim jidlem je ¨arepa con huevo¨ - kukuricna placka s vajickem. A oblibenym nealko napojem ¨agua panela¨ - voda ochucena trtinovym cukrem.
Mejte se krasne a priste z Panamy
3 Comments »
RSS feed for comments on this post. TrackBack URI
Leave a comment
You must be logged in to post a comment.
Powered by WordPress with Pool theme design by Borja Fernandez.
Entries and comments feeds.
Valid XHTML and CSS. ^Top^

(Pocet hodnotitelu: 11 , Prumer: 4.36 ; min 1, max 5)
Dobra zprava
hlavne o tech silikonovych prsou
Comment by Karel W — January 28, 2007 #
Zdarec, je to moc krásné!!! Včera jsem hovořils Vašim taťkou Wolmuthem. Je v pořádku a pozdravuje Vás. Hovořil s Vámi minulý týden říkal nám to. Tady je hodně sněhua pořád stejně. Včera se zastřelil skaldatel Svoboda na zahrade v Jevanech. To je nejnovější zrpáva z Česka. Drzte se!!josef Leskanič a Jana Uhelszká.
Comment by JoseF Leskanic — January 29, 2007 #
nazdarek,dejte vedet kdy budete v kostarice, snad bych treba na tejden doplachtil, pokud tam budete na konci unora tak supr,ivo
Comment by ivo — February 5, 2007 #